Zase po roce se blíží den, kdy nezadaní muži zoufale doufají, že si vrznou, a ošklivé holky zoufale doufají, že se do nich někdo zamiluje. Ruku na ptáka, ve většině případů se nestane ani jedno. Je to vlastně trochu cynický a zákeřný až záludně depresivní den. Alespoň pro nezadané. Restaurace jsou vybookované měsíc dopředu páry, které chtějí romanticky strávit večer, přesněji řečeno, ženy se těší na romantickou, lahodnou a drahou večeři, muži doufají, že si na základě toho později ten den vrznou.
Nezadaní tak nemají, kde se najíst, leda tak v nějakém fastfoodu spolu s ostatními ztroskotanci. Ženy, které mají obtíže se vejít na jednu sedačku v tramvaji, jsou ve fastfoodu už od rána a doufají, že tam narazí na svého prince. Jenže dovnitř proudí jen zoufalci, kterým dala košem nějaká žena třetinové hmotnosti. Na jednu stranu by se chtělo doporučit, že právě takové místo může být ideálním „live“ Tinderem. Prostě na Valentýna by se nezadaní mohli náhodně párovat ve fastfoodech. Naneštěstí každý má jinde posazenou laťku toho, co je schopen zkousnout a láska nakonec neprochází žaludkem, ale očima.
A navíc, budete se divit, ale širokoúhlé ženy jsou nakonec poměrně vybíravé a nevezmou zavděk každým nepěstovaným ajťákem na jednu noc, ale čekají na svého celoživotního „Ryana Goslinga“. Ten ovšem mezitím při troše štěstí souloží se třemi modelkami naráz a ano, byť matematicky vzato jde o stejné množství ženských buněk, existenciálně jde přece jen o poměrně dost odlišný zážitek. Alespoň tak soudíme dle vlastní rešerše na Pornhubu.
Tak proč vlastně slavit svátek zamilovaných? Protože ono je co slavit. I pokud právě vedle vás nesedí vysněný partner či partnerka či partnerko, láska je jedna z mála věcí, co nám žádný politik nemůže zakázat. (Pokud ovšem nejste zamilovaní do nezletilého, zvířete, příbuzného, nebo příbuzného nezletilého zvířete…)
A co tedy právě my můžeme nabídnout vám? Tak především nabízíme mužům, že mohou obdarovat své drahé polovičky něčím z polymerních materiálů, co ovšem není kondom.
Zbytek si asi najdete na našem webu sami, protože tenhle blogový příspěvek je už beztak dlouhý jako prostřední část Dalibora Jandy.
Užijte si halloween, totiž Valentýn a brzy u nás zase nakupte, protože z toho je člověk živ (v našem případě).
* PS: Po publikaci článku se nám ozvala řada zákazníků, kteří u nás nikdy nenakoupili (čti: jeden) s výtkou, že provozujeme bodyshaming. Rádi bychom tedy uvedli na pravou míru, že v článku s nadváhou, totiž s nadsázkou hovoříme o ženách s trojnásobnou hmotností. Což v Česku při průměrné výšce žen 165 cm činí přes 200 kg. S takovou vyřídilkou má daná osoba BMI asi 76, přičemž hranice tzv. morbidní obezity začíná na čtyřicítce. I tak bychom ale neradi popudili případné zákaznice, tak prosím věřte, že i u nás v práci si občas zabodyshamujeme na vrub opačného pohlaví... Kupříkladu náš copywriter by mohl vyprávět, jak si občas děláme legraci z toho, jak malého má kakadua. V každém případě, pokud tohle opravdu čte žena s BMI o hodnotě 75+, určitě se nemusí nikterak obávat u nás nakoupit! Naopak, o její zásilku bude zvláště pečlivě postaráno. Jen nás v tom případě mrzí, že neprodáváme potraviny.
